Stát v jihozápadní Asii, převážně na poloostrově Malá Asie a malá část v jihovýchodní Evropě, rozloha 780 600 km2, počet obyvatel 67 miliónů z čehož 23,8 tisíc km2 a 4,8 miliónů obyvatel spadá do evropské části. Hlavní město Ankara, úřední jazyk turečtina, měnová jednotka 1 turecká lira = 100 kurušů.

První obyvatelé přišli do Středozemí již v roce 7 500 př. n. 1., ve starší době kamenné. Zhruba ve stejné době vzniklo na místě dnešního Qatal Höyük, ležícího v centrální části Anatólie 50 km jihovýchodně od Konye, neolitické město. O prvních obyvatelích Anatólie víme, že se věnovali sochařstvi, užitkové architektuře a hrnčířství. Artefakty z nalezišť, včetně několika pozoruhodných nástěnných kreseb, jsou vystaveny v Muzeu anatolských civilizací v Ankaře. Poté přišla říše Chetitů (píše se o ní v Bibli, na Západě se však o ní moc neví), která soupeřila se starověkým Egyptem. Z této doby se dochovaly úchvatné umělecké práce. Na území Turecka následně vznikaly a zanikaly nesčetné větší či menší říše. Mnohá z nejproslulejších míst z dob antického Řecka se ve skutečnosti vůbec nenacházejí v Řecku, nýbrž právě v Turecku, včetně pozůstatků takových měst, jako je Troiá (Trója), Pergamům (Pergamon), Ephesus (Efez), Miletus (Milet) a Halicarnassus (Bodrum).

Většina moderních tureckých měst se může pyšnit tím, že v minulosti patřila k Římské říši a o několika se zmiňuje i Bible. V 1l. století, s příchodem Seldžukovců, začali Turci pociťovat pravou „tureckou" identitu a na důkaz této rané hrdosti vyrostly v Konyi majestátní mešity a medresy (semináře). Na počátku 14. století vznikla osmanská říše, která v průběhu šesti století ovládla celé východní Středomoří, velkou část východní Evropy a severní Afriku.

V hlavním městě říše, Istanbulu, dozajista jednom z nejúžasnějších a nejromantičtějších měst na světě, se střetávaly nesčetné zvyky, kultury, jazyky a náboženství, které byly na ohromném území sultánovy říše k vidění, abyste jej dokázali pořádně ocenit, museli byste tu strávit několik dní.

Turecko však nabízí mnohem více než jen svou historii. Pyšní se více než 7000 km pobřeží a je tedy jako stvořené pro vodní sporty, zejména na pobřeží Středozemního moře, kde slunce svítí průměrně 300 dní v roce. Můžete se vydat na trekking po vrcholcích pohoří Kackar ve východní části černomořského pobřeží, věnovat se horolezectví na biblickém Araratu (5137 m) i tandemovému paraglidingu v oblasti Ólůdeniz. Dále je tu Kapadocie se svými úžasnými přírodními krásami, jimž dalo vzniknout prehistorické vrásnění hor Erciyes a Hasan. Čekají na vás i podzemní města a do skály vytesané chrámy s malebnými freskami, při jejichž prohlídce se vám bude tajit dech.

Když už budete v Turecku, můžete také pomyslet na 509 km Lykijské stezky, značené trasy podél zátok a mysů v jižní části Středozemního moře. A kdo by odolal Modré plavbě, šanci plavit se pár dní podél azurového pobřeží na gúletu (dřevěné jachtě) a občas si odskočit do dobře ukrytých zálivů. Turecko je obrovská země, abyste ji dobře poznali, potřebujete hodně času; díky vynikající síti autobusů je však cestování snadné. Především mějte na paměti, že Turecko je muslimskou zemí i když v pobřežních letoviscích to nemusí být úplně zjevné. To znamená, že pro většinu lidí je přijatelnější, když jsou turisté v oblékání i chování přiměřeně okolnostem konzervativní. Především ženy by na to měly myslet. Turci jsou obecně dost tolerantní a nikdy vám o vašem stylu oblékání otevřeně nic neřeknou. Stačí však, abyste se vzdálili z dohledu a vše může být úplně jinak. Vaše dovolená by tak zbytečně mohla utrpět. Někteří cizinci kupodivu chodí i v malých anatolských vesničkách tak spoře oděni, jako kdyby snad byli někde na pobřeží. Takovéto chování je nepřijatelné a ukazuje pramalou úctu k místním zvyklostem.

Hos geldiniz! (Vítejte!) Jste v Turecku. Posaďte se, dejte si šálek cay (čaje), naslouchejte hlasu modlitebníka, vychutnávejte atmosféru plnou energie a barev a myslete na báječné chvíle, které vás čekají.