"Mysl je okouzlena, tělo unavené a oči potěšeny," napsal jeden cestovatel při svých toulkách Řeckem, omývaným mořem Jónským, Egejským a Středozemním. Ale nejedná se jen o dojmy z cest do této krásné země - Řecko je přece kolébkou naší civilizace a demokratického způsobu spravování věcí veřejných, které nosíme nevědomky ve svém srdci, ve způsobu života i v uvažování. Nad to má však také krásnou přírodu a honosí se památkami nevyčíslitelné hodnoty, které nás, byť často zasunuté jako vybledlé vzpomínky, provázejí od dětství do věku ohmataných učebnic.

Řekové, jako nositelé klasického dědictví, považuji západní civilizaci za domácí export, ale vkročit do Řecka znamená vydat se též směrem na východ, do ovzduší byzanských ikon, ortodoxních kněží, do atmosféry podbarvené tradiční hudbou buzuki. Navštívit pozoruhodná místa jako Athény, kláštery v Meteoře nebo benátskou pevnost Fragocastello.

Řecko se stalo vysoce atraktivním cílem dovolené pro široké vrstvy turistů. Přitom je to poměrně malá země a navíc 3/4 území zabírá hornatá a neosídlená krajina. Život ve vnitrozemí na venkově je obdivuhodně prostý a jednoduchý. Přestože obyvatelé odpočívají pouze o svátcích, nedělích a svatbách, relaxuje se vlastně v průběhu každého dne - staří lidé vysedávají na zápražích a o svátcích obléknou pestrobarevné kroje.

Nehledejte proto v zemi jen antická místa, kořeny evropského kulturního a duchovního života. Moderní Řecko má jen pramálo společného s oblíbeným obrazem své antické minulosti i když se tady stále promítají prvky Balkánu, Středního východu a Středomoří.

Turisticky nejoblíběnějšími ostrovy jsou Kréta, Korfu, Zakynthos, Lefkáda a Santorini, ale i menší ostrovy jako Kefalonie, Kalymnos nebo Karpathos již mají své obdivovatele, kteří rádi vychutnávají klid a pohostinnost místních lidí. V Řecku máte jedinečnou možnost poznat vícero ostrovů najednou, protože některé leží opravdu v blízkosti sebe a výlet lodí je pak nezapomenutelným zážitkem vaší dovolené. Prožít bezstarostnou, pohodovou dovolenou v Řecku znamená držet se místní filozofie sigá, sigá - „pomalu, pomalu".