Černá Hora a Srbsko jsou dvě zbývající poloautonomní republiky bývalé Jugoslávie, dnes nesou jméno Státní svaz Srbska a Černé Hory. Černá Hora se velikostí podobá třeba Kypru, ale díky svým zvrásněným horám je její celkový povrch mnohem větší. I tak je to ale se svými 13 900 km2 malá země. Délka jejího pobřeží je 290 km, z toho 73 km připadá na pláže. Délka hranic je 620 km. Nejvyšší hora, Bobotov kuk v pohoří Durmitor, je 2522 metrů vysoká, ale někteří lidé tvrdí, že vrcholky v pohoří Prokletije, na hranicích s Albánií, jsou ještě vyšší. Největší Skadarské jezero, má rozlohu 391 km2. Nejhlubší kaňon, Tara, je hluboký 1300 metrů.

Celkový geografický obraz země je úžasně rozmanitý, v podstatě ho tvoří úzká pobřežní rovina, za ní se vypínají Dinárské hory a vnitrozemská krasová rovina posetá kopci porostlými středozemními křovisky macchie. Kras je součástí vápencových Alp a ty zase součástí horského pásma, které se táhne paralelně s pobřežím Jadranu a tvoří páteř Balkánského poloostrova. Výsledkem charakteristické poréznosti zdejší půdy je, že voda po deštích rychle mizí pod zemí a zanechává ji kamenitou a vyprahlou. Některá jezera v létě kompletně vysychají a v podzemí je spleť vápencových kanálů a jeskyní.

Úzká pobřežní rovina je 280 km dlouhá a charakterizují ji pláže a zátoky. Najdeme zde i to, čemu se často říká jediný fjord ve Středomoří. Úžasná Boka Kotorská, obklopená vysokými horami bledými jako hyacinty, které se zvedají takřka kolmo ze zálivu. Na jeho západní, k moři obrácené straně, leží nezkrocený poloostrov Luštica s odlehlými lagunami a duhovými barvami hrající modravou jeskyní. Pobřeží, většinou ideální na koupání, potápění, plachtění a skoro všechny ostatní vodní sporty, tvoří většinou pláže z bílých oblázků a daleko na jihu, za baštou pirátů v Ulcinju, je i 13 km dlouhý a zároveň široký a souvislý pás písku. Díky mírnému středomořskému klimatu se celé pobřeží těší dlouhým, teplým létům a koupat se tady dá pět nebo šest měsíců v roce.

Skadarské jezero, ležící pouhých 40 km od moře, je největší jezero na Balkáně a je bohaté flórou i faunou. Je to ráj rybářů i ornitologů a přilehlé mokřady jsou jedny z nejrozsáhlejších v celém Středomoří a prožít se zde dá nádherná dovolená. Severní oblast země je výrazně hornatá až vysokohorská a prořezávají ji hluboká a úzká říční údolí, rokliny a úzké plošiny. Jsou plné ledovcových jezer a nedotčených lesů. Je zde úžasný kaňon, který se může směle srovnávat s těmi v Coloradu. Vrcholky hor přesahují 2000 metrů, takže není divu, že historicky to byla ideální oblast pro partyzánskou válku, což v průběhu staletí poznalo mnoho nájezdníků, naposledy nacisté. Sever je hospodářsky nejméně rozvinutou částí Černé Hory, ale jen v samotném národním parku Durmitor je 200 km značených turistických stezek, náročné horolezecké výstupy i lyžařské svahy, kde lze lyžovat za velmi příjemné ceny. Další malé lyžařské středisko funguje v sousední vysočině Bjelasica - Komovi. Snadno se sem dostanete z centrálně položeného městečka Kolašin. Je zde také síť „zelených stezek" pro dálkové túry, které byly zmapovány teprve před několika lety. Ještě dál na východ tvoří mohutný masiv Prokletije hranici s Albánií a je to neobyčejně drsný a pustý terén.